Mgr. Jan Dostalík, Ph.D.: Projekt Družstva Nad Mlýnem má řadu důležitých předností
Mgr. Jan Dostalík, Ph.D.
pracuje jako odborný asistent a výzkumník na Fakultě sociální studií Masarykovy univerzity. Zabývá se především environmentálně šetrnými směry v urbanismu a územním plánování 20. a 21. století. Ve vysokoškolské výuce se věnuje tématům: architektura – město – krajina. Zkušenosti ze soukromé firmy, kde několik let spolupracoval na tvorbě rozvojových studií a územních plánů, propojuje ve výzkumu i výuce s historickým a environmentálním pohledem
Projekt Družstva Nad Mlýnem patří mezi iniciativy, kterých je u nás zatím málo, přitom skýtají řadu důležitých předností.
Projekt navazuje na současné zahraniční trendy, které rozpoznávají nedostatky uniformního plánování a rozvíjejí participativní přístupy. V těchto přístupech se na plánování území podílejí nejen experti, politici, úředníci a developeři, ale také samotní (budoucí) obyvatelé území. Výhody takových přístupů jsou zjevné, participanti (družstevníci) mají větší zájem o lokalitu, mají zde sociální vazby, velkou část svého volného času věnují starosti o společné (prostory, stromy, vybavení atp.). Vzhledem k tomu, že se obyvatelé dobře znají a tráví čas ve veřejném prostoru, zajišťují i sociální bezpečnost prostředí. Důležitým kladem jsou také finanční úspory. Hlavní nevýhodou, se kterou se potýkají a budou potýkat i družstevníci Nad Mlýnem, je zejména časově náročná komunikace mezi různými zájmovými skupinami.
To, že jsou družstevníci místními obyvateli, zajišťuje důležitou sociální identitu, kterou se často u developerských projektů nedaří (dlouho) nalézt. Navíc, díky tomu, že se družstevníci znají, je zajištěna sousedská identita, která opět výrazně zvyšuje kvalitu sociálního a kulturního života.
Díky tomu, že je jednou z družstevnic i zahradní architektka, je zajištěn rozumný přístup k přírodnímu prostředí a přírodním prvkům (např. ke stromům a jejich blahodárnému vlivu na mikroklima, zasakování vody v dobách sucha, nebo stínění stromy, keři, popínavými rostlinami, které zpříjemní pobyt obyvatel ve venkovním prostředí).
Bohužel u nás nejsou podobné projekty tak běžné jako v Holandsku, Německu, nebo Rakousku, a tak jsou někdy širší veřejností a politiky považovány za naivní, utopické, podezřelé. S takovými nálepkami tento projekt spojovat rozhodně nelze. U nás k tomu patří ještě smutné konotace se socialistickými družstvy, která s opravdovým družstevnictvím měla společného málo. Družstevní (resp. kooperativní) přístup přináší z dlouhodobé perspektivy jasné benefity jak pro místní obyvatele, tak i pro samosprávu.
Projekt je dobře promyšlený a dopředu myslí na možná úskalí. Členové zainteresovaných rodin pocházejí z různých profesí, jejich děti patří do různých věkových skupin. Ideální by pak bylo, kdyby se v lokalitě usadilo i několik starších lidí. Pestrá sociální i profesní skladba je důležitá pro každé dlouhodobě dobře fungující společenství.